Asi před rokem jsem se rozhodla, že chci odjet studovat do zahraničí. První myšlenky byly, že si zlepším angličtinu, ale v podstatě jsem chtěla zjistit, co dokážu já sama za sebe. Teď už mám pobyt v USA skoro u konce a když se na to zpětně dívám, tohle byla neuvěřitelná zkušenost.
Odjet v tomto věku někam sama na tak dlouho, bez rodiny a bez kamarádů, je vlastně vskutku odvážné a já obdivuju všechny ostatní exchange studenty také.
Za prvé musíte hodně komunikovat s lidmi a nutí vás to vystoupit z vaší komfortní zóny. Ale co je v tomhle životě důležitější než komunikace s lidmi, je tvoření nových vztahů a kontaktů. Nebudu lhát, začátky nejsou lehké. Byla jsem zvyklá se každý den vídat s kamarády, které znám tři roky. Tady máte nový start a dobré kamarády si neuděláte za jeden den.
Právě proto si myslím, že mě tahle zkušenost udělala i mnohem sebejistější osobou. Začátky jsou zkrátka těžké, ale jakmile se začnete bavit s lidmi, s kterými chcete, a začnete je poznávat víc, tak se potom už cítíte mnohem líp nejen ve škole, ale také v komunikaci v jiném jazyce.
Mně to trvalo asi tak měsíc si najít dobré kamarády, s kterými se bavím doteď, a bude smutné je opouštět.
Jako druhá věc je samozřejmě angličtina. Nejvíc mě asi potěšilo, když mi moje hostitelská rodina řekla, že už mluvím mnohem líp a sebejistěji. Angličtinu vám tenhle zážitek posune o 100 %. Nesmíte se však bát mluvit. Nikdo neřeší, když uděláte chybu. Právě naopak, lidé obdivují to, že umíte mluvit jiným jazykem. Mluvíte od rána do večera. někdy mi přišlo, že můj mozek pracuje 2x víc, byla jsem unavená a chtěla jsem prostě začít mluvit česky. Dalo mi to chvilku, než jsem se rozmluvila, ale jakmile se tak stalo, tak jsem si mluvení v angličtině vlastě moc užívala.
Tenhle výlet bych doporučila všem studentům, kteří se chtějí naučit jazyk, poznat novou kulturu, udělat si nové kamarády a také, a to je hlavní, se naučit něco o sobě.